„Tak pro dnešek už to balím…“, pronesla jsem suše při pohledu na hodinky, které právě ukazovaly 8 hodin večer. Protřela jsem si své unavené oči od celodenního sledování obrazovky, protáhla si ztuhlá záda a vítězoslavně zaklapla notebook. Normálně takhle dlouho v kanceláři nebývám, ale dnes se mi nakupilo tolik práce, že jsem musela zůstat déle. Vlastně mi to ani moc nevadilo, doma na mě stejně nikdo nečekal… V tom návalu povinností jsem ani nestihla postřehnout, že jsem zůstala v kanceláři už úplně sama. Všude byla tma, místnost osvětlovala jen má stolní lampička. Přistoupila jsem k oknu a zahleděla se ven. Najednou mi zase hlavou prolétlo tisíce myšlenek, na to, jak mě všichni mí bývalí partneři zklamali a že není na obzoru ani žádný nový objev, pouze známosti na jednu noc. Byla jsem celkem pohledná, takže o pozornost mužů jsem nikdy nouzi neměla… Vlastně mi jich prošlo postelí celkem dost a dle jejich slov, jsem byla přímo sexbomba a to nejlepší, co kdy v posteli měli. Lichotilo mi to, ale přece jen, chtěla jsem se už usadit s jedním stálým partnerem…

Rozpustila jsem si své dlouhé hnědé vlasy, které jsem měla celý den stažené v pevném drdolu, prsty jsem je prohrábla, zatřásla hlavou a tím jsem zároveň vyhnala z mysli i všechny mé dosavadní myšlenky. Otočila jsem se zpět ke svému pracovnímu stolu a začala si pomalu balit věci. Desetiminutový boj s notebookem, který se ne a ne vlézt do mé kabelky, jsem prohrála, a proto jsem zuřivě začala vysypávat celý její obsah na stůl a chystala jsem se provést důkladnou reorganizaci tašky a vytvořit místo pro ten zpropadený notebook. Při mém zuřivém běsnění jsem se najednou zarazila, celá jsem se zachvěla vzrušením a do tváří se mi nahrnula krev. Ano…to, co se právě vysypalo z mé tašky, nebylo nic jiného, než můj obrovský růžový vibrátor. Rychle jsem začala vzpomínat, kde se tam můj plastový kamarád vzal a vzpomněla jsem si na páteční vášnivou noc s tím zatraceně sexy barmanem, od kterého jsem vibrátor dostala a který mě s ním i zatraceně dobře udělal. Najednou jsem cítila, jak rychle vlhnu… Měla jsem šílenou chuť vyskočit si na stůl, vyhrnout si svou pouzdrovou sukni, roztáhnout nohy a krásně si s mým plastovým kamarádem pohrát. Ano, i tady v kanceláři… Rychle mě však zchladil pohled na hodinky, které mi oznamovaly, že za 15 minut mi jede domů poslední pravidelná autobusová linka. Na nic jsem nečekala, rychle naházela věci do kabelky, zamkla kancelář a ještě značně nadržená jsem pospíchala na autobus.

Na zastávku jsem doběhla za pět minut dvanáct. Běhat v lodičkách vážně není nejlepší nápad, pomyslela jsem si. Autobus přijel právě ve chvíli, kdy jsem se celá zpocená postavila do řady za staršího pána, maminku s dítětem a mladý milenecký pár. Jen co se otevřely dveře vozu, spatřila jsem na místě řidiče toho okouzlujícího a sexy muže, kterého jsem občas vídala za volantem autobusu jezdícího do jiných měst a tajně jsem si přála, aby jednou jel mou pravidelnou linkou. Vždy, když jsem viděla jeho svalnaté tělo, které obepínala bílá košile, u krku rozepnutá tak, že mu byla vidět rafinovaně jeho mužná hruď, šílela jsem. Mnohokrát jsem si představovala, co vše by se dalo s tímhle černovlasým krasavcem dělat a ne jednou jsem si představovala jeho naběhlou chloubu, která by ze mě vyšukala duši. Když jsem nastupovala do autobusu, řekla jsem jako vždy svou cílovou stanici, ale tentokrát jsem byla nezvykle nervózní. Byla jsem stále ponořená do chlípných myšlenek, takže jsem upustila peníze přímo do klína pana božského. To mě vytrhlo z myšlenek. „Promiňte, moc se omlouvám, asi jsem se nad něčím zamyslela“, vykoktala jsem ze sebe. „Nic se neděje, to se může stát každému“, pronesl s úsměvem a nádherným sametovým hlasem, který způsobil to, že jsem začala okamžitě vlhnout. Popadla jsem jízdenku a celá červená jsem si šla sednout.

Cesta ubíhala jako vždy pomalu, ale měla jsem jízdu v autobuse ráda, a proto mi ani nevadilo, že cesta trvá skoro hodinu… Jezdívala jsem až na konečnou, takže jsem si někdy v autobuse ráda zdřímla, protože jsem neměla strach, že bych přejela svou zastávku. Sledovala jsem z okna večerní krajinku a ani jsem nepostřehla, že jsem v autobuse zůstala už jen já a mladý milenecký pár, který seděl na zadních sedačkách, užívali si jeden druhého a nevnímali okolí. Seděla jsem na místě, které bylo hned za místem vyhrazeným pro kočárky, takže přede mnou nebyly žádné sedačky. Pohled mi sjel na zpětné zrcátko u řidiče, kterým si kontroloval, zda někdo nechce vystupovat. V tu chvíli jsem zaregistrovala, že mě přes zrcátko spalují dvě tmavě hnědé oči, se kterými se můj pohled v ten okamžik setkal. Znervózněla jsem, ale zároveň jsem dostala šílenou chuť si hrát. Ještě notně vlhká a nadržená z mého nevydařeného kancelářského dobrodružství jsem si rozepla vrchní knoflíček u košile tak, že mi vykoukl kousek mé krajkové podprsenky a má pevná velká prsa, která se doteď skrývala za formálností mého oblečení. Tázavě jsem se podívala zpět do zrcátka, abych zjistila, zda pan božský přijímá pravidla mé hry a zda se jí zúčastní. Bylo vidět, že lehce znervózněl a do tváří se mu nahrnula krev, ale nepřestával mě spalovat a svlékat pohledem. Fajn, pomyslela jsem si, pán pravidla přijímá a se šibalským úsměvem jsem lehce roztáhla nohy. Má pevná pouzdrová sukně mě však nepustila víc než na pár centimetrů, takže jsem ji musela lehce vyhrnout. Nepřestávala jsem ho ve zpětném zrcátku sledovat a vyzývavě jsem si zkousla ret. Viděla jsem, že má co dělat aby v klidu seděl a věnoval se řízení. Jeho chlouba musela být teď už řádně pevná a naběhlá…

„Konečná, vystupovat…!!!“ ozvalo se zepředu, z místa řidiče… Pár, který seděl vzadu se od sebe konečně odlepil a oba milenci vystoupili z autobusu. Já se s úsměvem začala také pomalu zvedat a mířit ke dveřím, když v tom se přede mnou dveře zavřely… „Krásko, přece mi jen tak neutečeš“ slyším jak mi sametový hlas zezadu šeptá do ucha a pak mi jemně zkousne ušní lalůček. Projede mnou vlna šíleného vzrušení a já se v tu chvíli otáčím na pana dokonalého. Konečně si ho můžu prohlédnout z blízka. Je vysoký, jeho svaly jsou ještě větší a pevnější než se zdály a jeho mužné rysy ve tváři jsou úchvatné. Stačí jeden pohled do očí a v tu chvíli se na sebe oba nedočkavě vrháme, skoro jakoby to měl být náš poslední sex v životě. Jeho polibky jsou horké, plné vášně a chtíče. Jedním pohybem trhám na jeho mužné hrudi košili tak, že se knoflíčky rozletí po celém autobuse a to samé dělá on s mou košilí. Sakra, jeho hrudník je ještě krásnější než jsem si myslela. Nedočkavě se mi dobývá do podprsenky a když se jí konečně zbaví, tak se naprosto zkušeně věnuje mým bradavkám, které jsou teď už opravdu naběhlé. Krouží kolem nich jazykem a sem tam i něžně zkousne, až to lehce štípne, ale zároveň je to šíleně vzrušující. Taktéž nezapomíná dráždit rukou mou notně šťavnatou broskvičku. Zatímco on se věnuje mým prsoum a micince, já se mu zkušeně dobývám do kalhot a za okamžik už držím v dlaních tu neskutečně velkou chloubu, za kterou by se nemusel stydět žádný porno herec. Panu božskému pokynu, aby si sedl na sedačku a já si klekám před něj a beru si ho do úst a pevně jej semknu rty, až slastně zasténá. Chutná tak skvěle!

„Sakra, brzdi kotě, nebo nic nevydržím“, vyráží ze sebe přerušovaně a já ho v tu chvíli přestávám orálně uspokojovat, vyhrnu si sukni a obkročmo si na něj sedám. Pěkně pomaličku, milimetr po milimetru… Za chvíli si jej ale beru už pěkně divoce, přirážím, cítím ho všude. Je úžasný! „Chci si tě vzít zezadu, krásko“, šeptá mi do vlasů tím sametovým hlasem a já s nadšením souhlasím. Za okamžik mě už pěkně tvrdě drtí zezadu, jednou rukou mi laská prso a druhou se zkušeně věnuje klitorisu a já po chvíli upadám do šílené orgastické exploze. Dostávám příjemné křeče do celého těla, sakra ten to fakt umí!… Mé slastné výkřiky následují ty jeho a já cítím jak mi po zádech stékají horké proudy jeho semene a pan božský se skácí v příjemných křečích hned vedle mě….

Zjišťuji, že jsme mlčky vedle sebe leželi skoro hodinu a jen se mazlili.. Po hodině mlčení, poté, co se začneme oblékat, se ozve „Krásko, jak se vlastně jmenuješ? Já jsem Adam, těší mě.“ „Nela, taky mě těší.“ a oba si s úsměvem podáme ruce na stvrzení našeho seznámení. Při odchodu si nezapomeneme vyměnit svá telefonní čísla a já mám konečně pocit, že je na obzoru nový objev.

Počet zhlédnutí: 23 238 Přidáno: 25.1.2017 v 17:23